Ty jsou v současné době nacházíte: (cs) Home > Mariahilf > Historie
Historie

Markvarda svobodného pána ze Schwendi

Biskupské město Pasov je odedávna centrem náboženského života Bavorska a Rakouska. Roku 1611 přivezl knížecí biskup arcivévoda Leopold Rakouský do svého rezidenčního města obraz Boží rodičky něžně objímají děcko. Ten pocházel od Lucase Cranacha staršího, jednoho z nejvýznamějších německých malířů, namalovaný pravděpodobně po roce 1537.

Skvostná malba si získala náklonnost děkana pasovského dómu Markvarda svobodného pána ze Schwendi. Ten si nechal zhotovit dvě kopie obrazu a jednu z nich zavěsil do dřevěné kaple ve své zahradě na úpatí dnešního Mariánského vrchu. Po řadě mariánských vidění se roku 1622 rozhodl kapli s obrazem přemístit na vrchol kopce a zpřístupnit ji pro všechny věřící. Z důvodu nadměrného náporu prosebníků a poutníků musel již roku 1624 přistoupit ke stavbě kostela (do r. 1627). Stavitelem byl pasovský mistr Francesco Garbanino, zřejmě z okruhu umělců z Tessiny, kteří tehdy přinesli do Bavorska barokní umění. Velmi záhy se stal tento nový kostel mimořádně oblíbeným poutním cílem, zaopatřeným od roku 1631 Kapucíny z bezprostředně sousedícího hospice a kláštera z městské části při Innu. To oni pozdvihli zdejší kostel na poutní centrum střední a jihovýchodní Evropy, obzvláště po zdařilém Mariině dovolání při osvobození Vídně od Turků roku 1683.

“Mariahilf” (= “Maria Pomocná”) je významnou součástí období baroka s obzvláště kvetoucím kultem Bohorodičky. Vznikaly stovky dceřinných poutí, především pak v Ambergu (Oberpfalz), Innsbruku (zde umístěn originál obrazu Lucase Cranacha), Vídni a Mnichově.

Přestože byl pojem “Maria Pomocnice” v době obranných bojů proti Turkům zvláště často používán a například Marcus von Aviano, kapucínský lidový kazatel v době tureckých válek, zahájil své tažení pod touto záštitou, zůstal příklon k Bohorodičce vždy určen těm nejzákladnějším potřebám lidské existence. To potvrzují nesčetné zprávy o zázracích, votivní obrazy a písně, zkomponované zejména Prokopem z Templína, mariánským básníkem Kapucínského řádu. Proto si svou cestu do “Marie Pomocné” nalezli ve velkém počtu lidé všech vrstev ze všech regionů, dokud téměř po jeden a půl století v době osvícenstí a sekularizace nebyla pouť omezena a nakonec téměř zrušena.

Ex-voto images

V duchu katolické reformy v Bavorsku byla pouť po třech desetiletích znovu obnovena (1830), ale již více jako poutní záležitost pasovské diecéze a blízkého rakouského území. Dodnes se konají do “Marie Pomocné” pravidelné poutě a procesí.

“Mariahilf” (= “Maria Pomocná”) je významnou součástí období baroka s obzvláště kvetoucím kultem Bohorodičky. Vznikaly stovky dceřinných poutí, především pak v Ambergu (Oberpfalz), Innsbruku (zde umístěn originál obrazu Lucase Cranacha), Vídni a Mnichově.

Přestože byl pojem “Maria Pomocnice” v době obranných bojů proti Turkům zvláště často používán a například Marcus von Aviano, kapucínský lidový kazatel v době tureckých válek, zahájil své tažení pod touto záštitou, zůstal příklon k Bohorodičce vždy určen těm nejzákladnějším potřebám lidské existence. To potvrzují nesčetné zprávy o zázracích, votivní obrazy a písně, zkomponované zejména Prokopem z Templína, mariánským básníkem Kapucínského řádu. Proto si svou cestu do “Marie Pomocné” nalezli ve velkém počtu lidé všech vrstev ze všech regionů, dokud téměř po jeden a půl století v době osvícenstí a sekularizace nebyla pouť omezena a nakonec téměř zrušena.

V duchu katolické reformy v Bavorsku byla pouť po třech desetiletích znovu obnovena (1830), ale již více jako poutní záležitost pasovské diecéze a blízkého rakouského území. Dodnes se konají do “Marie Pomocné” pravidelné poutě a procesí.