Ty jsou v současné době nacházíte: (cs) Home > Mariahilf > Klášter
Klášter

Poutních schodech

Zástavba nemá žádnou rozlehlou hmotu ani žádnou okázalou architekturu, je mnohem více bohatě členěným souborem budov výtečně využívajícím vrcholovou polohu. To je příčinnou, že “Maria Pomocná” je esteticky přitažlivým poutním místem, ke kterému se poutník přibližuje zejména cestou po poutních schodech. Tento “žebřík do nebes” vede jako krytá schodišťová chodba z místní části Pasova při Innu až na vrchol kopce. Za modlení zdolávají poutníci schody a blíží se milostivému cíli obzvlášť symbolickým způsobem.

Dispoziční uspořádání interiéru kostela je vysloveně prosté, přesto nepostrádající bohaté působení perspektivy za podřízení se poutnímu dění. Hlavní loď sklenutá třemi poli kleneb je ve východním poli prolomena nízkým křížením. Za ním se zvedá pilastry a pasem oddělený, půlkruhově uzavřený chór. Západní pole obsahuje tribunu se dvěma poli klenby. Kostelní loď má stěny členěny širokými toskánskými pilastry, spojenými průběžným korunním pásem kladí, obepínajícím i chór.

Prostor kostela se svou vazbou na celkovou zástavbu a na perspektivě založený půdorys je soustředěn na zlacený hlavní oltář (1719; upraven 1862, 1910 a 2005) s ústředním obrazem. Postranní oltářní sochy představují svatého Šebestiána a Rocha. Vedle ústředního oltářního obrazu je nejvíce sledovaným prvkem císařský závěs, věnovaný císařem Leopoldem I. u příležitosti uzavření jeho sňatku v Pasově roku 1676, zhotovený augsburgským mistrem Lukášem Langem.

Hlavní oltář s milostným obrazem

Monstrancí (1628)

V prostoru křížení jsou vyzdviženy oba postranní oltáře, pozdněrokokového provedení z roku 1774. Berglerem signované obrazy představují Navštívení Panny Marie (vpravo) a Oplakávání Krista (vlevo). V lodi se nalézají barokní sochy svatého Františka z Assisi, svatořečeného bratra Konrada z Parzhamu, sv. Antonína Paduánského a svatého Jana Nepomuckého.

Vzpomínkou na velké doby této pouti jsou votivní dary z období tureckých válek, turecké zbraně, které při osvobozování Vídně r. 1683 padly do rukou císařského vojska. Rovněž tak četné votivní obrazy a kostelní poklad vzniklý z darů ukazují důvěru věřících, kteří se již po čtyřista let obracejí k vrcholu “Marie Pomocné” a doprošují se přímluvy při dotyku s milostným obrazem Bohorodičky s děťátkem.

Bez významu není ani vybavení staré sakristie, dnešní muzeální expozice se skříní z období pozdního manýrismu a stříbrným pokladem: tzv. lamberským pohárem, monstrancí z roku 1628, stříbrnými svícny, mešními nádobami na vodu a víno, kaditelnicí.

V dnešní době se uctívání “Marie Pomocné” projevuje jako spojení v jednotě velké části Evropy, spojení, které bylo navázáno v minulosti a již v dějinách prokázalo svou velkou sílu; na tuto víru současnost – ku vlastnímu prospěchu – pevně navazuje. Rovněž tak společenství kněžích při pouti, od roku 2002 příslušející k Paulínskému řádu z Polska, ukazuje tuto cestu katolické víry v mnoha rozličných zemích Evropy.